Makulární degenerace - sympatikus a parasympatikus řídí všechny orgány a soustavy až na buněčné úrovni

Sympatikus a parasympatikus řídí všechny orgány a soustavy až na buněčné úrovni

vns - vliv na orgány

Ilustrace: Autonomní nervový systém a jeho vliv na orgány

Podřízené systémy Sympatikus Parasympatikus
Oči Rozšíření zornic Zúžení zornic
Slinivka břišní Snížení produkce inzulínu Zvýšení produkce inzulínu
Krevní tlak Zvýšení Snížení
Kožní cévy Zúžení Rozšíření (ochabnutí)
Cévy svalů Rozšíření Zúžení
Mozek Vysoká koncentrace a pozornost Snížení koncentrace a pozornosti
Genitálie Snížení prokrvení, ejakulace Rozšíření cév, erekce
Močový měchýř Tlumení Aktivace
Srdce Zrychlení tepu Zpomalení tepu
Imunitní systém Tlumení Aktivace
Plicní sklípky Zvětšení Zmenšení
Trávicí soustava Zpomalení zažívání Aktivace zažívání
Potní žlázy Tvorba lepkavého potu Tvorba řídkého potu
Slinné žlázy Viskózní sliny Řídké sliny
Látková výměna Zrychlení, odbourávání energie Zpomalení, tvorba energie
Slzné žlázy Nízká sekrece Silná sekrece

Dopad na zrakové, retinální a makulární buňky a jejich cévy – sympatikus a parasympatikus

Všechny naše orgány, oči a cévy se skládají z různých typů tkání a buněk, které vznikly ze 3 zárodečných listů, endodermu, mezodermu a ektodermu (embryologie). Vegetativní nervový systém řídí a reguluje tyto buňky a cévy podle momentální situace. Stres a napětí znamenají mimo jiné, že zvětšenou zornicí dopadá na zrakové buňky citlivé na světlo větší množství světla a ke zrakovým buňkám je transportováno více kyslíku, který se mění na energii (ATP). Zvýšená produkce energie z kyslíku ve spojení se zvýšeným dopadem světla na retinální buňky zajišťuje automaticky i zvýšenou tvorbu agresivních kyslíkových radikálů v daných buňkách/tkáních - což vede dlouhodobě k častějšímu poškození sítnice a makulárních buněk. V rámci nezbytných endogenních reparačních opatření často dochází také k drobným (mikro) otokům mezi bělmem a sítnicí (retinální a makulární buňky). Tyto mikrootoky jsou však potřebné a pro proces reparace nezbytné, vedou ale nejprve k omezení zraku (odchlípnutí/uvolnění části sítnice/žluté skvrny), což vyvolává u většiny lidí pochopitelně do značné míry strach a tím další stres. Probíhají však stejné biologické a psychologické procesy jako při poranění kosti. Je-li zlomena, vznikne otok, který je pro další reparační a ozdravný průběh velmi důležitý a z biologického hlediska smysluplný.

Zpravidla navštívíte v tuto chvíli lékaře, který ještě více podpoří koloběh stresu - jelikož podle obecně platného názoru (žádná věda, ale názor!) je třeba okamžitě začít s terapeutickými opatřeními. To ještě do značné míry posílí již beztak existující stres, jelikož vznikne dojem, že bez okamžité reakce dojde brzy ke ztrátě zraku, resp. slepotě.

Oblast sítnice - otoky v rámci reparační fáze

Ototky v rámci reparační fáze

Otoky patří z biologického hlediska k opodstatněným reparačním procesům po daném zranění či tkáňových změnách. Ať už jde o zlomenou nohu, včelí bodnutí, hlavu naraženou o dveře či reparační procesy ve tkáni. Otok je součástí inteligentních a komplexních reparačních procesů, které jsou prověřeny tisíciletími. V oblasti sítnice a žluté skvrny však vedou reparační otoky mezi bělmem a sítnicí k poruše zraku, která pochopitelně vyvolá u většiny lidí opět strach a stres. To znovu způsobuje trvalý stres = sympatikotonii, a tím dochází automaticky ke zvýšenému dopadu světla a dalšímu poškození - koloběh, který je třeba prolomit.

Mnoho postižených osob s věkem podmíněnou makulární degenerací pravidelně zjišťuje, že v určitých dnech je jejich zrak lepší než jindy. Jak mohou „defektní“ makulární buňky umožnit někdy lepší a jindy horší zrak? Nejsou snad „defektní“ makulární buňky „defektní“, ale pouze některé dny za zcela konkrétních okolností výkonnější než ve dnech ostatních? Jestliže tomu tak je a vy už jste to také zažili, je třeba zjistit, za jakých podmínek a okolností se makulární buňky stávají výkonnějšími a funkčnějšími! Tyto okolnosti a podmínky nejsou ani náhodou tajemstvím, ale podléhají jednoduchým biologickým a fyziologickým zákonitostem.

Tělo nepociťuje jako nebezpečné situace pouze skutečné nebezpečí jako například úraz či fyzický útok, ale také podvědomá nebezpečí jako rodinný stres, vztahový stres, pracovní stres, stres z nadřízeného, z nedostatku peněz, životního prostředí, komunikační stres a další. Biologickým cílem při stresu je zvýšená produkce energie (ATP = adenosintrifosfát) v mitochondriích, abychom mohli úspěšně čelit nebezpečné situaci formou boje či útěku. Poté, co byly úspěšně překonány nebezpečné situace, se stává dominantním parasympatikus a dříve rozšířené zornice se opět vrací do své normální velikosti, resp. se ještě zmenší (snížený dopad světla) a zaktivované/na světlo senzibilizované zrakové buňky normalizují svou funkci. Tyto neustálé změny, zvětšování a zmenšování zornic a zvyšování funkce a normalizace retinálních a makulárních buněk nám umožňují přežívat, stejně tak jako příjem potravy a vyměšování nebo nadechování a vydechování. Oba tyto póly patří dohromady a vzájemně se podmiňují.

Principy příčin a důsledků nebo akce a reakce jsou mechanismy potřebné pro přežití, které byly v průběhu dějin lidstva optimalizovány a dovedeny k dokonalosti. Aby mohla po akci následovat také smysluplná biologická reakce, musí bezvadně fungovat řídicí centrála (VNS), která nesmí pokud možno obsahovat žádné „poruchové vysílače“. Všechny naše smysly, vnitřní senzory a informační kanály dodávají neustále nesčetné informace, které vegetativní nervový systém sbírá a zpracovává, aby následně mohl smysluplně a podle momentální situace řídit podřízené orgány a orgánové soustavy

Zornice při stresu a uvolnění

Velké zornice - hodně dopadajícího světla - sympatikus je dominantní (situace “boj a útěk”)
Na bělmo, sítnici a žlutou skvrnu dopadá velké množství světla. Zrakové buňky citlivé na světlo jsou díky zvýšené světelné a metabolické aktivitě (výroba energie/konverze kyslíku) více poškozeny volnými radikály.

Malé zornice - málo dopadajícího světla – parasympatikus je dominantní (odpočinek, regenerace a reparační procesy)
Na bělmo, sítnici a žlutou skvrnu dopadá méně světla. Četnější poškození buněk může být lépe napravováno.
Jestliže vznikne na retinálních a makulárních buňkách více škod než je tělo schopno samo napravit, dojde ke vzniku funkčních poruch a poškození, která mají celkový dopad na ostrost zraku.

ke stažení kompendium v pdf

rychlý kontakt

+420 607 770 726
sarka.jaspert@icloud.com

Ukázka použití

náhodný produkt


AIRNERGY AvantGarde 24 Carat

kontakt

Airnergy PLUS TRADE s.r.o.
výhradní dodavatel pro Českou a Slovenskou republiku.
Šárka Jaspert
+420 607 770 726
+49 172 820 430 8

certifikáty a ocenění

made in germany 12years london2012 eurocat ipo eurocat iso eurocat iso
senses2012 eurocat iso eurocat iso eurocat iso eurocat iso eurocat iso